O létání a letadlech (verze pro koťata)

Nebyla uložena žádná novinka

Vnější osvětlení letadel

Prakticky každý, kdo pozoroval letadla na sestupové glisádě – zejména za soumraku či v noci – si kladl otázku, proč tolik různých světel a zda by se podle nich dal určit typ letadla. Tento text odpovídá na první otázku, otázka druhá bude předmětem samostatného článku. light-boeing

Venkovní osvětlení letadla má v zásadě tři typy uživatelů. Prvním je osádka letadla, řečeno přesněji kapitán a kopilot (stewardkám, ač mají ponětí o systémech letadla a leccos s érem umějí je za normálních okolností vnější osvětlení k ničemu). Druhým typem je letištní personál a třetím typem jsou osádky jiných létajících strojů. Pro každý typ uživatelů je určena speciální skupina světel. Co tedy na éru svítí / může svítit a kdy?

Začneme od pilotů, potažmo pozemního personálu. Ač se to může zdát paradoxní, pilot v noci věci před sebou vidět příliš nepotřebuje, pokud zrovna nepřistává (nebo nemění konfiguraci letadla a neděje se něco nemravného). Pokud vidět potřebuje, má k dipozici následující typy světel:

Pojížděcí světla

light-taxi Ta jsou umístěna (obvykle v páru blízko vedle sebe) na přední podvozkové noze a jejich kužely se natáčí společně s ní. S trochou nadsázky lze říct, že pojížděcí světla (Taxi Lights) slouží letadlu na letišti jako baterka, kterou si svítí na cestu. U některých strojů (typicky Airbusy) mají pojížděcí světla kužel, přepínatelný „na blízko / do dálky“, přičemž „na blízko“ znamená nějakch dvacet metrů a široký kužel, „do dálky“ pak padesát metrů a užší kužel. Nastavení do dálky se někdy označuje jako takeoff lights. Pojížděcí světla se u Boeingů rozsvěcí ručně přepínači na panelu osvětlení, létající herní konzole Airbus je rozsvěcí vždy, když je vysunut podvozek a rozsvícení není zakázáno vypínačem.

Osvětlení ranveje

light-rwy Světla pro osvětlení ranveje jsou typicky umístěna v nose letounu (u Airbusů) nebo v konsoli křídla. Svazky světla směrují podél osy letounu mírně do stran a osvětlují prostor, po kterém se bude pohybovat hlavní podvozek. U Boiengu slouží ke kontrole svícení přepínač na panelu světel, u Airbusu funguje poloautomatické zapnutí s vysunutím podvozku.

Přistávací světla

light-landing V podstatě jediná světla na letadle, u nichž tvar kužele předepisuje obecně závazný předpis. Jde o výkonné světlomety, svítící dopředu dolů a osvětlující postor, do něhož letoun směřuje. Jsou umístěny v náběžné hraně křídel, Boeingy mají druhý (vyklápěcí) pár umístěný zhruba v těžišti křídla zespodu. U Airbusů jsou přistávací světla zasouvací. Zábavné je, že zhasnout je lze i ve vysunuté poloze. Přistávací světla rozsvěcí pilot v okamžiku navedení letounu na osu dráhy a světla slouží i letištnímu personálu pro vizuální kontrolu stroje. přistávací světla jsou dobrou pomůckou k identikaci přistávajícího stroje – rozsvítí-li se při přibližování na letounu čtveřice světel symetricky v ose letadla, jde o Boeing, pokud se rozsvíti trojice nebo jen dvojice světel, jde o Airbus.

Osvětlení křídla

light-wing Reflektory pro osvětlení křídla – přesněji řečeno, náběžné hrany, mechanizace křídla a motorů – vykazují u letadel docela slušnou variabilitu. Airbusy používají dvojici reflektorů, umístěných za pilotní kabinou po bocích letounu, Boeingy mají technologické reflektory umístěny na trupu kousek nad osou křídel, letouny ATR používají dokonce dvou párů reflektorů – jeden pro osvětlení náběžné hrany a vrtulových kuželů, druhý pro osvětlení indikátoru vysunutí klapek. Reflektory se zapínají dle potřeby, zejména při kontrole vzniku námrazy na náběžné hraně křídla.

Tím jsme se plynule přesunuli k světlům, jejichž provoz pilotovi nepřináší v podstatě žádný užitek. Mezilehlým typem je

Osvětlení loga

light-navi Na kýlovku si pilot nevidí a za letu se z okénka také nedá vyklonit. Prospěch z osvětlené kýlovky tedy má jednak letištní personál, který si snáze vizuálně identifikuje letoun, jednak letecké společnosti, které mají reklamu osvětlenu za palivové náklady. Částečně pak piloti okolních strojů, pro které je osvětlená kýlovka slušným světelným flekem na obloze i z bočního pohledu. U Boeingů je osvětlení kýlovky zabudováno do křídlového oblouku, u Airbusu tvoří (ne zcela pochopitelně) součást navigačního osvětlení, zapíná se spolu s ním a je umístěno v kořeni kýlovky, nad instalačním blokem APU.

Navigační světla

Jediná klidná barevná světla na letounu. Jsou povinně umístěna v koncích křídelních oblouků a jejich vyzařovací úhel je normován devadesátistupnovým sektorem ve vodorovné a stoosmedesátistupňovým ve svislé rovině. Při pohledu na letou shora s přídí nahoře je vlevo umístěno červené světlo, vpravo světlo zelené. Bílé vzad svítící navigační světlo je umístěno v ose letounu vzadu.

Stroboskopy chodu motoru

light-motor Jsou červené barvy a norma předepisuje jejich umístění na horní a spodní straně trupu. Třetím nepovinným místem je vrchol kýlovky.

Navigační stroboskopy

light-strobe Jsou umístěny v koncích křídel a v ose letounu vzadu a charakter jejich blikání umožňuje přispět i identifikaci letounu – srtroboskopy Airbusů blikají zdvojenými záklesky synchronně v obou křídlech.